Odpoledne v první den našeho berlínského kávodobrodružství, jsme se ocitly v části města, kde se najednou začali míhat samí jiní a originální lidé. Míjely jsme samé galerie, kavárny, umělecké obchody, knihkupectví, kavárny, bistra anebo příjemné propojení některých takových míst v jedno. Cítila jsem se opravdu příjemně. Kolemjdoucí se usmívali a nebylo snad jediného kousku domu či stavby, který by nebyl nějak vylepšený pouličním uměním, anebo tvorbou svých majitelů. Byl to vážně uvolňující zážitek. A těmito krásnými ulicemi jsme se pomalu blížily směrem k The Barn Berlin.
Je to malá, ale velmi útulná a příjemná kavárna. Před ní na slunci seděli milovníci kávy se svými šálky a užívali si kávu i atmosféru. Celé místo na mě působilo takovým příjemným teplým dojmem. Posadily jsme se uvnitř hned vedle obrovské police, na níž se pyšnily balíčky čerstvě pražené kávy. Byly rozděleny na ty vhodné na espresso a na ty vhodné na filtr. Pozorovala jsem slunce, jehož paprsky dopadaly na dřevo, které bylo všude kolem mě a spokojeně se slunila, ačkoliv jsem nebyla venku.
Když jsem si objednávala, nakonec jsem se rozhodla pro aeropress. „Mám tu skvělou Brazílii, kterou máme dneska na alternativy.“ Nabídl mi krásnou angličtinou barista a já souhlasila. „Ale neděláme kávu s mlékem.“ Řekl mi až téměř omluvně. Ujistila jsem ho, že je to v pořádku, že bych mléko stejně nechtěla a on se pousmál, že Němci mají ve zvyku chtít do všeho mléko. Zajímavé, to jsem třeba nevěděla.
Mezitím, co jsem čekala, než mi barista kávu připraví, jsem si pochutnávala na dokonalém arašídovém cookie, vlastně na dvou dokonalých arašídových cookies, které byly slepené malinovou marmeládou. Miluji arašídy!
Cestou pro svou kávu jsem si všimla poličky s plátěnými taškami a hrníčky The Barn v doprovodu všemožných kávových doplňků. Dlouho jsem přemýšlela nad černým Keepcupem s natištěným nápisem The Barn, ale odolala jsem. Což do dnes nechápu.
Káva byla skvělá a servis taky. Barista mi řekl, že káva chutná po čokoládě a makadamových oříšcích. Přiznám se vám, že jsem tam cítila jen trochu té čokolády, ale jisté je, že byla opravdu výborná.
Moje spolucestovatelka si dala cappuccino a také jí moc chutnalo.
Jinak mléko, které používají na „mléčné“ kávy pochází z farmy a je samozřejmě v bio kvalitě.
The Barn má dále samozřejmě pražírnu a tréninkové centrum, kde se budoucí baristé The Barn učí svému umění, avšak přihlásit se na kurz může kdokoliv. Takže pokud jste velcí milovníci kávy a chtěli byste kurz právě od nich, nic Vám nebrání. 🙂 Ovšem ta největší kavárna, kde si na jejich kávě můžete pochutnat, je v ulici Kurfürstendamm 18, 10719 Berlin a je jedním z důvodů, proč se musím do Berlína vydat ještě jednou. Café Kranzler je mnohem větší a architektonicky prý velmi zajímavé. No, mám se na co těšit…
Obě jsme si pak na cestu po opravdu dlouhém rozhodování a prohlížení domů koupily balíček kávy.
Hádejte, jakou jsem si koupila domů já?
P.S.
The Barn jsem jako mnohé jiné zahraniční pražírny měla naposledy na Baristovi roku a káva byla jedna z mých největších favoritek toho dne. Autentická ochutnávka na místě jejího zrodu zkrátka nezklamala. 🙂
Auguststrasse 58, 10119 Berlin