A kde si dám kafe?! Tipy na cestovatelskou kávu aneb příprava kávy na cestách

Za posledních pár týdnů jsem se mnohokrát dostala do situace, kdy jsem vyrazila někam pryč ze známých končin a ocitla se na místě, kde není žádná kavárna s výběrovou kávou. Je jedno, jestli jedete do hor, k moři, k jezeru anebo kamkoli jinam do přírody, určitě se se mnou shodnete, že zvlášť v létě, kdy se hodně cestuje, nastává pro kávomily velký problém – kde si dát kávu? Za mě je jediné a nejjednodušší řešení, a sice vzít si kávu s sebou.  A jaká je nejlepší příprava kávy na cestách?

Během několika předešlých týdnů jsem se tedy vrhla do zkoušení všemožných způsobů přípravy kávy mimo domov a ráda bych se s vámi podělila o nějaké osobní postřehy a tipy.

Na jednodenní výlet jsem vyrazila s kávou v termohrnku z domova. To byla samozřejmě ta nejjednodušší varianta, ale nevýhoda je, že ji nelze aplikovat na několikadenní výpravy.

Na chatu uprostřed ničeho jsem si vzala Hario V60. To už bylo na delší dobu o mnohem lepší variantou.

Dokonce jsem si zkusila vzít s sebou do termosky horkou vodu a už namletou kávu s aeropressem, abych si vyzkoušela ty nejextrémnější podmínky mezi lučním kvítím a lesy. Představovala jsem si ten krásný moment, kdy připravuji skvělou výběrovou kávu v přírodě a jak krásně to musí vypadat. No, řeknu vám zcela upřímně, bez přístupu k vodě a elektřině to prostě nešlo. Když pominu fakt, že mám asi nekvalitní termosku, protože mi během dvou hodin voda znatelně zchladla, tak stejně nakonec nemám čím aeropress umýt a to krásně opravdu nevypadá… (To, že jsem si s sebou vzala hrnky, na které nepasoval, snad raději ani nebudu zmiňovat…)

Takže první bod, který beru jako zásadní, je přístup k vodě a elektřině. A je podle mě jedno, jestli si s sebou přivezete zásoby vody a elektřinu budete mít z auta, anebo pojedete někam, kde jste přímo u zdroje.

Dalším bodem je horkovarná konvice, anebo alespoň nějaká nádoba, ze které se bude voda dobře nalévat (a termoska to za mě teda není). Přiznám se, že já jsem tu svojí od bonavity schopná tahat i na dovolenou…

A když už jsem u těch základních bodů, já preferuji brát s sebou kávu zrnkovou a čerstvě si ji namlýt(nedávno jsem si na kofio.cz pořídila i skvělou vakuovanou dózu). Takže si přibalte i mlýnek. Samozřejmě, že skvělé mlýnky na menší množství kávy jsou ty ruční, keramické, ale je potřeba počítat s něčím, čemu jsem zprvu až tak nevěřila… „Je to docela náročný, to kafe namlejt, víš.“ „Ále prosímtě, to přece zvládnu.“ Zvládla, ale trvalo mi to 10 minut a pěkně mě potom bolela ruka. Možná je to i tím, že jsem si pořídila ten větší, až na 100 g kávy… no ať už je to tak či tak, alespoň si při mletí kávy trošku „zaposilujete“. A vlastně když tak přemýšlím, možná by si v té vakuované dóze udržela chvíli aroma i káva namletá…

I přes všechnu tu makačku mlýnek od Hario vřele doporučuji. Má navíc spodní část uzavíratelnou, což může být výhoda na kratší výlety, kdy si vezmete už namletou kávu s sebou a nemusíte tahat i vršek mlýnku.

Pak už bych se přesunula k výběru vhodné metody. Přecijen, tahat s sebou stroj na espresso asi nebude to pravé ořechové. 🙂 Za mě neustále na plné čáře vede aeropress. Nevím, jestli je to tím, že se mi zkrátka líbí, anebo tím, že příprava je skutečně jednoduchá a rychlá (o čemž se můžete přesvědčit v mém článku o alternativních přípravách káv), ale zkrátka ho mám nejraději. Jediná jeho nevýhoda je, že pokud je vás víc, tak se vám příprava pěkně prodlouží, poněvadž je aeropress na jeden hrnek. Možná by se dala výsledná káva rozdělit i do dvou malých hrnků, ale komu by to stačilo? 🙂

Pomalu se tedy dostávám k další možnosti, kterou je frenchpress. Jako jeho nevýhodu beru, že je skleněný, a tak se s ním při převážení musí podle toho zacházet. Na druhou stranu existuje mnoho velikostí, a tak si kávu jednoduše můžete vychutnat i ve více lidech.

Další variantou, která se mi docela osvědčila, je hario dripper. Mám jak porcelánový, tak plastový, ale rozhodně bych na cesty volila ten plastový. Je lehčí a není tak křehký. Podle velikosti ho pak můžete umístit rovnou nad hrnek, anebo nějakou nádobu, ze které si kávu pak vychutnají i vaši spolucestovatelé.

Co bych ovšem na cesty v žádném případě nevolila, je Chemex. Ano, je krásný a ještě krásnější by byl někde v horách nebo u vody, ale je zatraceně křehký! Jak se znám, rozbila bych ho už v tašce…

Způsobů je podle mě docela dost a dá se vybrat mezi těmi, které uspokojí jednoho či dva kávomily a těmi, které uspokojí chuť na kofeinový nápoj i více lidem. Čím bych se ovšem já řídila je nebát se experimentovat! Nevadí přeci, že pro přípravu kávy nejsou ty nejlepší podmínky, jako by tomu bylo v kavárně nebo doma, hlavní je, aby udělala radost. 🙂 A kdo ví, třeba vymyslíte úplně nový způsob přípravy kávy..? 😀

Takže ať už vyrážíte kamkoli, přeji vám, ať je váš výlet kávový podle vašich představ.

A co vy a káva na cestách? Spokojíte se i s „obyčejnou“, kterou mají všude, anebo jako já hledáte výběrové kavárny už z domova, popřípadě balíte další tašku plnou kávového příslušenství?

P.S.

Jo, a co se mi taky jednou povedlo, je zapomenout filtry… No, aeropress si bez nich neuděláte. 😀