Celou dobu jsem se nejvíc těšila na Bonanzu. Věděla jsem, že jsou v Berlíně dvě její kavárny a já stihnu bohužel jen jednu. Rozhodla jsem se pro tu, která mi přišla blíž od našeho hotelu. Přestože doopravdy byla blíž, stejně jsme si cestu zbytečně prodloužily. Můj orientační smysl se totiž opět vyznamenal.
Původní plán byl nasnídat se v Roamers (což jsme úspěšně zvládly), vydat se k Checkpoint Charlie, procházkou do Bonanzy a pak ještě obejít pár zajímavých míst. Hezky naplánováno, ale už mi nedošlo, že Bonanza je zhruba v polovině cesty mezi Roamers a Checkpoint Charlie. A kdy jsem si to uvědomila? Čtyři zastávky po té, která je kousek od Bonanzy.
Tak jsme se prošly no.
Na druhou stranu jsme objevily krásný kostel a užily si trochu té atmosféry berlínských ulic plných kaváren a barů.
Pak se před námi objevila obrovská cedule. Udělala mi dvojí radost: 1. Našla jsem to!!! 2. Konečně se podívám do Bonanzy!
Abych mé nadšení vysvětlila i těm, kteří mě tolik neznají, tak Bonanza byla jedna z prvních výběrových káv, která se mi dostala do mého domácího hrnečku. Pak jsem na ni začala chodit do Ye’s Kafe Studio a stala se jednou z mých nejoblíbenějších káv.
Cedule a šipka u ní nás zavedla k velkému domu, který kdysi musel být nějaká továrna nebo něco podobného. Všechno bylo postaveno z rudých cihel a uprostřed dvoru byla rozmístěná lehátka spolu s ostatními místy k sezení. Sluníčko svítilo, káva voněla a lidé se usmívali.
Vstoupily jsme dovnitř a přivítal nás vzdušný a krásný prostor s nábytkem ze světlého dřeva se světle zelenými doplňky. Nechyběly samozřejmě ani rostliny a spousty a spousty balíčků kávy. Celému místu dominovaly tři velké pulty – jeden s kasou a něčím na zub, druhý se strojem na espresso a třetí s filtrovanou kávou. Co mě zaujalo byla nabídka kávy hned nad pulty. Jako první bylo napsané piccolo. Co by na to asi řekl Kávový klub?
Posadily jsme se po dlouhém rozhodování dovnitř k jednomu ze stolků u okna. Sluníčko mi pražilo do zad a pozorovala jsem, jak si má kamarádka pochutnává na cappuccinu, až jsem neodolala a také si od ní ucucla. Bylo příjemné, takové pohlazení na duši. Přesně tak skvělé, jak bych ho od Bonanzy čekala. A za zmínku také stojí, že mléko mají z bio farmy.
Já jsem se rozhodla pro filter tasting, což obnáší ochutnávku tří filtrovaných káv, které mají ten den připravené. A jak to funguje? Jednoduše dostanete krásný šálek s překvapením na dně a postupně si chodíte pro různé druhy kávy.
Já jsem jako první měla ovocnou Tanzanii s krásně výraznou a plnou chutí. Když jsem si pak pochutnávala na Rwandě, která mi připomínala lesní ovoce a ještě něco pikantního, začalo mi být pomalu jasné, že si jeden balíček stoprocentně odnesu s sebou. Jednoznačně to ale u mě vyhrála kakaová Kolumbie s třešničkou navrch. Když jsem si ji pak kupovala, slečna baristka se smála, že ji má taky moc ráda.
Shodly jsme se, že z kaváren, ve kterých jsme byly, se nám Bonanza líbí nejvíc. Jak její design, tak přístup personálu, který byl moc milý a příjemný. Udělalo mi to opravdu radost, protože někde hluboko byl ve mě strach, abych nebyla zklamaná.
Znáte Bonanzu? A navštívili jste jí v Berlíně?
P.S.
Způsob, kterým Bonanza kávu je také nazýván „Retro Innovation“, což je způsob kombinování starých osvědčených technik s těmi nejlepšími novými technikami zpracování kávy. Zajímavostí také je, že kávu praží nejméně, jak je to možné, aby docílili čisté chuti kávy bez ovlivnění chutěmi vytvořenými pražením samotným.
Adalbertstraße 70 | 10999 Berlin