Mé povídání bude tentokrát poněkud netradiční. V čem? Nebudu Vám vyprávět o kavárně, ale o kávě. O kávě, která mi vždy zlepší sobotu. O kávě, která je odměnou za zdárné zvládnutí celého týdne. O kávě, která je filtrovaná. O kávě, kterou si dáte jen jednou za týden. O kávě, kterou Vám vždy připraví s úsměvem. O kávě, kterou si nejde odpustit. O kávě z Brew Baru.
Brew Bar je stánek na farmářských trzích, které se konají každý víkend na Náplavce (každou sobotu, abych byla přesná). Kromě toho, že Náplavku stojí za to navštívit už jen kvůli atmosféře, měli byste na ní zavítat také kvůli této kávě. Každý týden jsou na nabídce dvě (jedna bývá většinou velmi jemná a něžná a druhá extravagantnější a plnějších chutí). Já si osobně vždy dávám tu jemnější variantu, ale znám mnoho lidí, co si rádo vyzkouší i “něco ostřejšího”. Když už jsem u těch ostřejších věcí, můžete si dát Cascaru, a to teplou nebo Hardcore, což je lahodná Cascara vylepšená kapkou Meruňkovice, která mi byla s úsměvem popsána jako: “čistá koncentrovaná šťáva z meruňěk, která se vypaří do nebíčka a pak skape zpátky dolů”. Asi nejpoetičtější popis, jaký jsem kdy slyšela.
A víte vlastně, co je to Cascara? Inu, pokud ne, ráda vám to povím. Je to speciální čaj udělaný ze sušených plodů kávovníku. Káva je totiž ovoce – Cascaře se také říká čaj ze sušených kávových třešní. Má nasládlou a příjemnou chuť. Existuje i chlazená varianta pro letní měsíce, já ale osobně preferuji teplou variantu.
Káva odtud je v podstatě takový magický rituál. Když si vyberete druh kávy, dozvíte se i její příběh. Během přípravy, na kterou mě vždy fascinuje se dívat, Vám dají baristé ke kávě přivonět hned jak Vám ji čerstvě namelou. Poví Vám také, jaké chutě v ní můžete cítit a jak ji máte správně ochutnat a zmíněné chutě v ní nalézt. Do paměti se mi navždy vryla vzpomínka, kdy byla první slunečná sobota po zimě. Počasí bylo ještě chladné, ale sluníčko už mělo sílu. Není nic více uklidňujícího, než pohled na třpytivou hladinu vltavy, na které se pohupují labutě, vůně čerstvě připravované kávy, jemná pára, která z ní utíká “do nebíčka”, úsměv a krásné vyprávění o kávě. Tým Brew Baru povznesl má obyčejná sobotní rána na téměř meditační rituál.
Když se pak procházíte se svým šálkem plným ráje vedle vody, nebo se posadíte na lavičku a pozorujete energický proud života všude kolem, hned máte pocit, že tyhle maličkosti jsou vlastně to nejdůležitější, co máme a život tak má opravdu smysl.
P.S.
Jak mi bylo před týdnem vysvětleno: “Vhodná doba na hardcore cascaru se krátí.” tak vyražte (já si na ní taky brzy zajdu)!
Jak mi bylo před týdnem vysvětleno: “Vhodná doba na hardcore cascaru se krátí.” tak vyražte (já si na ní taky brzy zajdu)!