Vybavena radami svých známých jsem se bála si po desáté hodině objednat kávu s mlékem, aby na mě nekoukali jako na “burana”, a tak jsem za celý pobyt neměla snad ani jedno z mých milovaných cappucin a latté… Každopádně, nikdy v životě jsem nevypila tolik espress!
Naší první zastávkou byla útulná kavárno-pekárna, kde jsme si samozřejmě objednali epresso. Musím říct, že jejich espresso je silné, ostré, ale není přehnaně kyselé. Jinak řečeno, když se ho napijete, nemáte pocit, že by se Vám obličej zkroutil do těch nejvíc nepředstavitelných póz…
Italská káva je prostě pro milovníky kofeinu, kteří od něj požadují “nakopnutí”. Několikrát jsem místní pozorovala, jak vkročí do kavárny či restaurace, postojí si u baru a objednají si espresso. To v zápětí do sebe hodí jak panáka na posilněnou a vydají se dál vlatsní cestou. Místní kávová filosofie je – dle mého názoru – poněkud odlišná, než ta naše. Neposedávají hodiny a hodiny u výborné kávy a klábosí, jejich káva je na posilnění. Pokud chtějí u něčeho klábosit, jedná se o dobré a lehké víno či prosecco (kterých jsme měli mimochodem také požehnaně).
Asi druhý den jsme se vydali k jednomu z florentských kláštěrů. Nějak nám ovšem nedošlo, že italové jsou věřící a dodržují svátky, a tak v něděli bude místní kostel přístupný především věřícím, kteří chtějí na bohoslužbu. Nebyli jsme uvnitř. Aby nás to tolik nemrzelo, posadili jsme se v nedaleké restauraci a dali si kávu a moscato. Vřele doporučuji!
Kromě toho jsme také ochutnali místní limonádu (citronovou), která mě překvapila svou výrazností a opravdovou chutí citronu. Nemohu nesouhlasit s tvrzením, že italové si do pusy nedají nic nekvalitního!
Co u italů oceňuji a zároveň jsem tím byla fascinovaná, je jejich bezprostřednost a volnost. Nikdo se zde nebude zabývat tím, že věci k sobě perfektně neladí – jde přeci o to, jak chutnají. Abych to upřesnila. Jednou jsme se rozhodli, že nechceme espresso. Avšak bylo odpoledne a my, strašpytlové, jsme si nechtěli objednat kávu s mlékem, a tak jsme se rozhodli pro americano. V čem nám ho přinesli? V kouzelném hrnku, který naprosto neladil s podšálkem… Ale i tak, to mělo své kouzlo. No, posuďte sami.
Poslední věc, kterou bych ráda zmínila je, že itaové Vám téměř vždy ke kávě přinesou něco malého a sladkého na zub. Když jsme byli v zahradě příslušící k paláci Pitti, zastavili jsme se v místní kavárně. Objednali jsme si samozřejmě espresso a k němu dostali kousek výborného koláče..
Pokud to mohu shrnout, já si potrpím na jiné druhy kávy, ale rozhodně nemůžu říct, že italská kávová kultura není okouzlující, a že si Vás nezíská!
P.S:
Co Vy a italská káva? Jaký máte názor?
Espresso v Itálii bylo to nejlepší, co jsem kdy pila! <3
Souhlasím!:)