Káva na Kubě

Dnes bych Vám ráda povyprávěla o kubánské kávě. Když jsem do Havany odjížděla, měla jsem trochu strach. Sice jsem nedávno ochutnala skvělou kávu z Kuby, ale pražená byla na Slovensku a udělaná v aeropressu. Avšak říkala jsem si, že tradice pěstování kávy na Kubě je opravdu dlouhá, a tak přeci musejí vědět, co dělají. Trošku jsem pátrala na internetu a před odletem se snažila zjistit, jakou kávu si dát. Z mnoha článků o kubánské kávě jsem se dozvěděla, že espresso moc dobré nemají a zvláště pak v hotelech (což není tak překvapivé). Nejlepší je prý si dát café cubano, což je káva uvařená v moka konvičce a opravdu hodně slazená. Mléko je prý nedostatkové zboží, a tak se s ním moc nesetkáte. No a co jsem nakonec zjistila?

První kávu jsem si chtěla dát v Havaně na hotelu (chyba!). Většina hotelů má skutečně stroj, kde zmáčknete tlačítko a vyteče Vám do hrnečku cosi, co kávu nejspíš někdy vidělo, ale moc jí to nepřipomíná. Poučena z tohoto zážitku jsem se vydala do centra Havany a doufala, že na nějakou kávu narazím. Upřímně jsem nevěděla, co mám čekat. Když jsem procházela ulicemi byla jsem naprosto okouzlena, fascinována a ohromena, ale na druhou stranu jsem zažívala velký šok a kapku lítosti. Lidé jsou úžasně usměvaví, milí, povídají si spolu na ulici a k Vám se chovají také přátelsky. Kolem Vás po ulicích jezdí stará americká auta, všude hraje hudba, lidé tančí, zpívají a místo cigaret nosí v rukou na ulicích doutníky. Atmosféra je skvělá. Ovšem jakmile zabrousíte do místních obchodů s potravinami anebo pohlédnete do menších uliček, dojde Vám, že svět zde je rozdělený na dva – ten pro turisty a ten pro místní. Dokonce i obchody existují dva – pro turisty a pro Kubánce. Asi Vám nemusím říkat, jaký je mezi nimi rozdíl. Každopádně, vraťme se ke kávě, která mě opravdu mile překvapila.

Vyhlížela jsem například venkovní stánky anebo malé podniky, kde by připravovali ono café cubano a já bych ho mohla ochutnat. Nikde ovšem nic takového nebylo. Čeho bylo naopak hromada, byly venkovní stánky s čerstvými ananasy a mladými kokosy, které tady mimochodem rostou na každé druhé palmě (a nedoporučuje se pod nimi dlouho zdržovat, kokosy padají). Co jsem nakonec zjistila bylo, že mají nespočet cafeterií, kde mají ještě větší nespočet káv (ze kterých je víc než polovina s kubánským rumem). Nakonec jsem si nemohla vybrat, kde kávu ochutnat jako první. Po jednodenní procházce po městě jsem si vytipovala místa, která bych ráda navštívila a rozhodla se je všechny “otestovat”. Celkem jsem stihla tři kavárny, které opravdu stály za to. Určitě je jich v Havaně mnohem víc, ale to by člověk potřeboval víc času než jen dva dny.

Co jsem ovšem zjistila o kávě (kromě toho, že je skoro vždy s alkoholem), že mají druhy, které v Evropě moc neznáme. Velmi často jsem se například v menu setkala s cafe bonbon, což je káva s kondenzovaným mlékem.

To, že neseženete čokoládu, nebo čerstvé mléko Vám zprvu může připadat jako problém. Avšak posléze zjistíte, že Havana není o jídle, Havana je o pití. A to o tom dobrém pití. Na každém rohu si dáte skvělý koktejl z čerstvého ovoce a máty. Havana Club tu teče po litrech a nikdo z místních není škrt, aby Vám odměrkou měřil dávku do drinku. Od oka Vám nalije a pro jistotu se u stolu (s flaškou v ruce samozřejmě) zeptá, jestli nechcete ještě trochu. No, ruku na srdce, kdy se Vám tohle v Evropě stalo?

K čemu bych se ještě krátce ráda vrátila je noční život v Havaně. Začala bych tím, že jsem snad ještě nikde nezažila, že bych se za tmy procházela po městě jako turista a neměla vůbec strach (aby taky ne, když je Havana jedno z nejbezpečnějších míst na světě). Hudba a tanec, který je za světla v každém menším podniku se pozvolna přesune do ulic. Je jedno, jestli jste malé dítě, starý děda, mladá slečna anebo na vozíčku. Tančíte, pijete kubánský rum a je Vám hezky. Když pozvednete hlavu, uvidíte tolik hvězd, že byste je v životě nespočítali…

P.S.

Takže ano, jak správně tušíte, už zítra Vás čeká první článek o havanské kavárně.