Jelikož je léto, zajisté nás čeká spoustu nesnesitelně parných dní a já už jsem pěknou chvíli nevydala žádný článek, rozhodla jsem se připravit na omluvu něco speciálního. Dnes Vám nebudu povídat pouze o kávě (ale nebojte, objeví se pár slov i o ní), ale především o zmrz- pardon – GELATU.
Jaký je rozdíl mezi klasickou zmrzlinou a gelatem? Tím nejdůležitějším je podle mě to, že zmrzlina je vážně poctivá a dělaná z opravdových ingrediencí každý den. Pokud Vám tedy v gelaterii řeknou, že zmrzlina je z jahod, věřte tomu, že je opravdu z jahod. Dalším faktem, který na gelatu oceňuji je, že se do něj nepřidávají žádné konzervanty a jiné dle mého názoru zbytečné látky. Nejlépe Vám to ale asi vysvětlí postup, který mají v PURO Gelatu na zdi.
A teď konečně ke zmrzlinám. Ochutnala jsem jich snad už milion a stále mě nepřestávají bavit. Je jedno, jestli si dáte smetanovou, sorbet anebo veganskou, všechny jsou dobré. Je těžké říct, které ze zmrzlin si mě získaly nejvíc, i když mezi mými známými, kterým musím dát za pravdu, jednoznačně vede slaný karamel.
To, že slaný karamel figuruje v mých kelimcích a kornoutcích nejčastěji, je už nejspíš zřejmé. Důležitým bodem zlomu ovšem bylo zjištění, že jednu porci zmrzliny si můžete nechat rozdělit a dát si tak dvě příchuti. Vyzkoušela jsem to na onom slaném karamelu a stracciatele. No, posuďte sami, nevypadá to “k sežrání” jen z fotografie?
Dodnes sním o višňovém veganském sorbetu, u kterého by mě nikdy nenapadlo, že mě nadchne. Byly v něm kousky višní a voněl už z dálky. Rozhodně ochutnejte, pokud ho budou mít v nabídce. A mimochodem, skvěle chutná i s mangem.
A další bombou je rybíz. Nemám k němu slov, chutná jako byste si právě otrhali rybíz od babičky ze zahrádky a všechen ho snědli. Gelato si zachovalo ostrý říz tohoto ovoce a přesto chutná jemně a osvěžuje.
Naprostá klasika je podle mě čokoládová zmrzlina. Nejen, že obsahuje ČOKOLÁDU, ale ještě ji najdete snad v každé zmrzlinárně. Byla jsem k ní proto trošku skeptická, mám ji spojenou s ne vždy dobrými zmrzlinami, ale nakonec jsem se odhodlala ji ochutnat. A dodnes toho nelituji.
Jo a mimochodem, zkuste si ji dát třeba s kokosem!
A když už jsem se zmínila o té vanilkové zmrzlině, byl by asi hřích ji v PURU neochutnat. No, nejen hřích, ale taky velká škoda.
No a protože tento blog je přecijen o kávě, dostaňme se i k ní. Několikrát jsem po cestě na Náplavku měla kelímek s nápisem PURO a kávou (nejčastěji to bylo latté a cappucino) uvnitř. A na to, že je káva italská, vůbec není kyselá, což, jak už mnoho z Vás zřejmě ví, ocením. Musím se s Vámi ovšem podělit o jejich ledovou kávu. Takovou jsem totiž ještě nikde neochutnala. Na dně má trochu kondenzovaného mléka (tedy alespoň si myslím, že je to kondenzované mléko), které celé kávě dodává netradiční chuť.
A na závěr mám schované dvě příchuti, které mohou hrdě konkurovat slanému karamelu. Je to crema inglesa a pan mák. Co je pan mák, si vysvětlovat nemusím, ale crema inglesa? Je to zmrzlina ze smetanového základu, likéru a piškot. Pokud by zmrzlinu dělali andělé, myslím, že by chutnala právě takhle.
A jsem si stoprocentně jistá, že po gelatu nikdo nemůže přibrat!
P.S.
Na Náplavce už nějakou dobu stojí (no, spíš se pohupuje) loď PURO Gelato. Já jsem na ni ochutnala malinový a meruňkový sorbet a zpříjemnil mi celý den.
Tam to miluji, ale naposledy mi tam spadla zmrzlina na zem, jako největšímu teleti, tak jsem si dala nějakou dobu pauzu 😀
Ejnets in Lisboa
Ovšem to je neštěstí! 🙁 Ale určitě to tam neviděli poprvé 😉