Tento článek bude prvním ze série poněkud “netradičních” – ráda bych Vám povyprávěla o pár starých i nových cestách, které jsem za svůj nedlouhý život stihla podniknout. Začnu tedy malou ochutnávkou nejstarší cesty, která bude brzy slavit tříleté výročí. Abych dodržela tématiku, vybrala jsem pouze tu část, která má s kávou co největší dočinění. Tak se připoutejte, vyrážíme.
Kofi Kofi
Bistro Café Therapy
Tentokrát mám pro Vás ochutnávku něčeho netradičního. Proč? Protože mě nikdy nenapadlo, že se v prostorách školy budu moct mezi přednáškami “zašít” do útulné kavárničky. Jistě, mnoho vysokých škol má své bufety, nebo místa s kávou či ty nešťastné automaty, kdy jste sice nesmírně rádi, že tam jsou, ale radši nepátráte po tom, z čeho Vám nápoj dělají (no, kávu to moc nepřipomíná…). Jenže naše fakulta má něco úplně odlišného, naše fakulta má totiž Bistro Café Therapy. A ten název je opravdu příznačný. Zajít si totiž na pořádné latté (ideálně dvojité) během nekonečného dne je skutečně terapie víc než cokoli jiného. A pokud nechcete zrovna kávu, rozhodně považuji za přímo léčivý jejich čaj “balzám na nervy” s levandulí, meduňkou a dalšími bylinkami.
Café Pavlač
Pavlač je skutečně místem mnoha tváří. Byla jsem v něm zatím dvakrát a během těchto nemnoho návštěv jsem se nestačila divit, pokaždé to bylo trochu jiné a pokaždé inspirativní. Je to místo pulzující životem.
Café Neustadt
Centrum Prahy plné hlasitých zvuků, nepříjemného kličkování mezi kolonami aut a neustálý shon a narážení lidí do sebe, protože někam spěchají. Přesně takhle vypadá okolí Karlova náměstí kolem čtvrté hodiny odpoledne. Prostředí, do kterého se vydáte opravdu, jen když musíte. A já musela, jestliže jsem nechtěla přenocovat do druhého dne ve škole.
Cafefin
Jedno sobotní ráno jak stvořené pro kávu (i když které není?), jsem se vydala do nové kavárny Cafefin. Když jsem vstoupila dovnitř rozhlížela jsem se kolem sebe a snažila se zorientovat v tom kavárenském chaosu, který tak miluji. Přiznám se, že mi trvalo dlouho, než jsem se konečně posadila, avšak ne kvůli tomu, že by nebylo místo, nýbrž kvůli tomu, že jsem s úžasem objevovala nový prostor.
Šťastná kavárna
Kavárna Pod Lipami
Nevím, jak to máte Vy, ale pokud já slyším slovní spojení “pod lipami”, vybaví se mi letní nebo jarní ospalé odpoledne, kdy si roztáhnu deku na trávu, položím se a pozoruji, jak si vánek hraje s listy pohupujícími se na větvích a nechávám sluneční paprsky, aby mě při své cestě skrze korunu stromů občas příjemně oslepily. Zavřu oči a užívám si ten klid. Kousek takového klidu můžete zažít jak v letních, tak i v zimních měsících, a to v Kavárně Pod lipami.
Café a Gramofon – provoz bohužel ukončen
“She wore blue velvet
Bluer than velvet was the night
Softer than satin was the light
From the stars
She wore blue velvet
Bluer than velvet were her eyes
Warmer than May her tender sighs
Love was ours…”
Pokračovat ve čtení „Café a Gramofon – provoz bohužel ukončen“
Café Letka
Jednoho slunečného rána se mi podařilo na chvilku uletět blížícím se povinnostem. Odletěla jsem pryč a mou leteckou společností byla Letka. Café Letka.