Někdy na začátku jara, když byla ještě pocitově pořádná zima, jsem se procházela Prahou kousek od Národní třídy. Po chvíli se přede mnou objevil nápis, na kterém už si přesně nepamatuji, co stálo, ale vím, že to bylo něco ve smyslu – “již brzy” a “více info na fb” a odkaz. Jsem zvědavec, a tak jsem se hned podívala.
MADAL – Budapešť
A už byl večer, na svém pomyslném seznamu jsem měla ještě jednu kavárnu, kterou jsem zkrátka MUSELA navštívit. Půl hodiny před zavíračkou jsme se do kavárny MADAL dostali.
Mezi srnky
A tak jsem se jednoho dne rozhodla, že si potřebuji odpočinout a vypnout od povinností každodenního městského života, a tak jsem se vydala Mezi srnky. A pro velký úspěch a značné zlepšení mé psychické kondice, jsem se za nedlouho vydala na toto místo znovu.
A co kromě kávy a zmrzliny v Itálii ochutnat?
Protože se jedná o Itálii, nemohla jsem si odpustit alespoň jedno krátké povídání o místním jídle. Jednak můj vztah k dobrému jídlu je dost podobný, jako můj vztah ke kávě, a druhak si myslím, že italskou kuchyni miluje snad úplně každý!
Pokračovat ve čtení „A co kromě kávy a zmrzliny v Itálii ochutnat?“
Momoichi Coffetearia
Jediné, co o Japonsku a jejich jídle vím, je, že dělají sushi a pijí zelený čaj – to zní dost povrchně, co? Nechci tak působit, avšak to raději na začátek zmiňuji, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Chystám se Vám totiž povyprávět o návštěvě Japonskem inspirované kavárny a na základě toho jsem si tento fakt uvědomila… Asi si budu muset jejich kulturu trochu prostudovat… Ale zpět ke kavárně.
Lindt – Drážďany
Když už jsme se cítili překávovaní a i přestože jsme původně nechtěli, vydali jsme se alespoň na okraj historického centra Drážďan. Úplnou náhodou jsme narazili na hotový ráj na zemi. Objevil se před námi obchod Lindt. Inu, to není nic zas až tak neobvyklého, avšak když jsme vstoupili (a usměvavá prodavačka nám popřála krásný den a každému dala jeden čokoládový bonbon), zjistili jsme, že to není pouze obchod – to je malá čokokavárna!
Original Coffee
Cestou z Dyzajn marketu, na kterém jsem promzla a promokla na kost (ale kdo by si ho nechal ujít?), jsem opravdu potřebovala nějaké útulné a především TEPLÉ místo. “No, už jsem párkrát slyšela o jedný kavárně v Betlémský, nepůjdeme tam?” Šli jsme. A můj orientační smysl opět zabodoval – s hrdostí a stoprocentní jistotou jsem tvrdila, že cesta ke kavárně je na úplně opačnou stranu.
Kavárna Kočičí Karlín
Zdravím všechny milovníky kávy! A tektokrát i milovníky těch svéhlavých stvoření, co se promenádují jak modelky ve vší eleganci nejlépe v okolí krbu (či jiného teplého místa) a ani se neobtěžují na vás udělat smutná očka, když chtějí ochutnat to, co práve jíte, ale prostě si to vezmou. I když vám zničí váš nejoblíbenější kus nábytku, nebo shodí vázu po babičce, stejně jim to nakonec musíte odpustit, protože to zkrátka jinak nejde… Ano, mluvím o kočkách.
VNITROBLOCK
“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!”
The Kavárna
Mám pro Vás jen jedno slovo – JELEN. A nemluvím o loveckém salonku či o myslivecké chalupě. Pokud Vás napadlo tohle, tak to není typ jelena, kterého mám na mysli. Já mám totiž na mysli fantastického černého jelena, co visí na zdi The Kavárny.