Přemýšlela jsem kdysi nad názvem Double B, proč zrovna toto jméno? Přiznám se, že jsem po tom nepátrala hlouběji a zkrátka jsem si jen tak popřemýšlela (nad šálkem kávy samozřejmě). Došla jsem k závěru, že Double je v názvu zajisté proto, že zůstat v této kavárně jen na jednu kávu, je poměrně složitý úkol. Snad až na jednu vyjímku jsem si většinou dala kávy dvě, anebo alespoň double shot.
Herbivore
A byla tu první sobota roku 2017, kdy na Náplavce byly opět farmářské trhy. A protože na farmářškých trzích je stánek Brew Bar, kde mají jednu z nejlepších filtrovaných káv, tak jsme se tam s mojí kamarádkou (stejnou kávomilkou) samozřejmě vydaly. Zklamu Vás, tento článek nebude o Brew Baru, to si schovávám na později… Skončily jsme totiž někde úplně jinde…
I Need Coffee
VAROVÁNÍ: Následující text se mnohým může zdát nemorální a neměli by ho číst poctiví studenti.
Ye’s Kafe Studio
Přemýšlela jsem, proč se Ye’s vlastně jmenuje Ye’s? A pak mě to napadlo! Co jiného člověk může odpovědět, když uslyší slovo káva nebo kafe nebo coffee nebo café? Přesně tak – YES!
Café Jen
“Dám si jen kafe.” Tak to je přesně věta, kterou si v Café Jen rozhodně neřeknete. Stačí totiž aby jste sešli po dřevěných schodech před vitrínu s dezerty a mají vás v kapse (v tom nejlepším smyslu samozřejmě). Těm sladkým lákadlům se rozhodně nedá odolat a jak by se taky dalo říci “ne” domácímu Míšovi, bábovce, cheesecaku a tomu nejlepšímu mrkvovému dortu, jaký jsem kdy jedla?
Café MODI
“Tak kam?” “Mmmm…mě fakt nic nenapadá.” “MODI?” “MODI!”
Kavárna Slavia
Zajisté se mnou všichni kávomilci budou souhlasit, že pokud bych tohle už vlastně historické místo vynechala, něco by bylo špatně. A kdy je nejlepší čas na navštívení slavné kavárny Slavia? No, podle mě přeci po návštěvě Národního divadla. Původně jsem měla v plánu dobrou kávou završit perfektní předvánoční večer, kdy jsem se už pátým rokem tradičně vydala na baletní představení Louskáčka. Vždy to pro mě byl začátek těch opravdových Vánoc – atmosféra byla opravdu jak z pohádky. Ale rok 2016 mi dal doslova facku… Po pěti letech se představení naprosto změnilo a celé mi to přišlo, jako maškarní přehlídka. Nechci to ale pomlouvat, jen to prostě nesplnilo to, co jsem očekávala… Takže zpět k tomu, oč tu běží, tedy ke kávě.
La Bohéme Café
Trochu poruším svou zásadu neukazovat ve svých vyprávěních fotografie interiérů kaváren, protože tahle na mě doopravdy zapůsobila a jednoduše se musím podělit.
Žižkavárna
V předchozím vyprávění o mém kávovém objevování Prahy jsem navštívila COFFEEBREAK & cake. Také jsem se zmínila, že má svou sestřičku Žižkavárnu a co čert nechtěl, o pár dnů později jsem se v ní ocitla a seděla nad šálkem flat white. “Tohohle jsem se celý den nemohla dočkat.” Přivřela jsem oči a napila se. Se slastným pocitem jsem se pak uvelebila na židli a začala si pořádně prohlížet kavárnu, protože teď, když už v sobě mám první doušky kofeinu, pro to mám lepší předpoklady.
COFFEEBREAK & cake
Jednoho pochmurného, velice zašedlého a především mrazivého dne, kdy je počasí nemastné a neslané, obloha bílá, ale ani nesněží, ani neprší a vlastně na ní nejsou ani mraky, jsem při procházce z Náplavky kolem starého vyšehradského nádraží (které by mimochodem stálo za to dát do pořádku) dostala chuť na kávu. To není nic neobvyklého. Avšak neobvyklé je, že hned, jak mi tahle myšlenka proběhla hlavou, objevila se přede mnou malá a mile vypadající kavárnička – COFFEEBREAK & cake. A co udělá správný kávomil jako já? Ihned vkročí dovnitř. A tak jsem vkročila, a objednala si.