Bylo něžné, teplé letní dopoledne a vzduch i líné mraky na obloze se začínaly tvářit, že by snad během dne mohl přijít déšť. Prodírala jsem se davy turistů a kolemjdoucích v Jindřišské ulici a vůbec mi to nesedělo k mé pomalé a klidné náladě, se kterou jsem se ráno vydala ven. Rozhodla jsem se před shonem utéct a odbočila jsem do vedlejší ulice, která nebyla zdaleka tak rušná. A v tom se mi před očima objevila stará dřevěná výloha s broušeným sklem a velkým poněkud retro nápisem KÁVA. Musela jsem se usmát. Pokračovat ve čtení „Káva Růžová“