Po krásné a kávou provoněné letní pauze mi před pár týdny znovu začal semestr. Hned první ráno, když jsem šla směrem k Myslíkové, jsem přemýšlela nad tím, kde si koupím na zkrášlení začátku dne dobrou kávu. V hlavě jsem propočítávala, jestli stihnu zaběhnout do Supertramp Coffee anebo jestli se stavím v Lazarské v Narcoffee. Pak jsem si ale všimla tyrkysového ptáčka v logu nového podniku. The Nest.
Na chvíli jsem se zastavila a dívala jsem se dovnitř přes sklo. Všimla jsem si kávovaru a vzadu za ním konvice na překapávanou kávu, a tak jsem si řekla, že by to stálo za zkoušku. Vešla jsem dovnitř a okamžitě mě přivítal vřelý úsměv baristy a po chvíli dotaz: „Copak si dáte?“ Úsměv nešel neoplatit, a když jsem si všimla malé tabulky, na které stálo Bonanza Coffee, musela jsem se usmát ještě víc. „Dala bych si jedno cappuccino s sebou prosím. Jo, a jestli by to šlo do vlastního kelímku.“ „Samozřejmě.“ Další úsměv. Pak už jsem si jen prohlížela nový podnik za uklidňujícího zvuku mletí kávy a šlehání mléka. Káva byla výborná, měla nasládlou chuť a voněla jako něco naprosto božského. Lepší začátek magisterského studia než skvěle připravenou Bonanzu hned pár kroků od školy jsem si nemohla přát.
Hned druhý den jsem měla zpoždění, ale nedalo mi to a opět jsem vešla do kávového hnízda plného úsměvu a pohody. S přáním krásného rána jsem tentokrát ochutnala jejich filtrovanou kávu. „Potrvá to tak tři minutky, tak se klidně posaďte.“ Bylo mi oznámeno s úsměvem a ještě než jsem si dosedla, měla jsem na stole vodu. Rozhodla jsem se, že to čekání využiji k nasátí detailů, které mi možná předešlého dne utekly. Tak třeba to, že zdi s mramorovým vzorem v tyrskysových tónech barevně ladí s křesly u stolů. Nebo drobné květiny u každého sezení, které jsou v neobvyklých dřevěných vázách. Velké množství malých dobrot vedle kávovaru. Anebo jakési nádoby ve zdi napravo od baru, u kterých nedokážu odhadnout k čemu jsou? „Prosím, vaše káva.“ Vůně mě vytrhla z přemýšlení. „Děkuji.“ Spokojeně jsem vyrazila vstříc dalšímu ránu. Káva byla opět skvělá, jako bych snad mohla čekat něco jiného. Na její ovocnou a plnou chuť se vyplatilo počkat.
Asi mnozí tuší, že to nebylo naposledy, co jsem si ráno zašla do The Nest pro svou dávku kofeinového štěstí. Dost pravděpodobně těch návštěv bude ještě hodně…
Začala jsem ale přemýšlet nad tím, že by stálo za to, vydat se do kavárny na delší posezení a ne jenom kávu s sebou. Koneckonců, u té mramorové zdi se bude pít jedna báseň. To ale není jediný důvod. Kromě kávy totiž tenhle nový myslíkovský poklad nabízí i něco na zub – ať už snídani, oběd anebo něco k večeři. A není to jen tak ledajaké „něco na zub“. Jednoho pátečního večera, jsem se tedy rozhodla, že mám k večeři chuť na něco dobrého.
Po objednání se na stole jako první objevila limonáda a ledový čaj. Oba nápoje byly moc dobré, a pokud máte rádi, když je limonáda opravdu slaďoučká, liči je přesně pro vás.
Během toho, co jsem usrkávala své pití z bambusového brčka, pokukovala jsem po páru jen dva stoly ode mě a mlsně zkoumala, co mají dobrého k jídlu. Přerušily mě až letní závitky, ke kterým byla úžasná arašídová omáčka. Vážně, tak dobrou jsem ještě neměla.
Nakonec přišlo na řadu mnou už napjatě očekávané Bun bo nam bo. Moc jsem si pochutnala. Bylo svěží a plné chutí. Jestli hledáte nové místo, kde si tuhle dobrotu můžete dát, tak šup do The Nest. Já jsem si ten večer lépe vybrat nemohla.
Tenhle nový a stylový podnik v centru Prahy s výběrovou kávou, různými alkoholickými i nealkoholickými drinky a výborným asijským jídlem nesmí chybět na seznamu žádného kávomila. Udělá vám radost jak na doplnění energie s sebou, tak na delší posezení ať už v doprovodu nějaké milé společnosti nebo o samotě.
Anebo už ho znáte? A jak se vám líbí?
P.S.
The Nest nabízí také polední menu, které se každý týden mění. Nemusíte se tedy bát, že by vás omrzelo. 🙂
Myslíkova 283/28,Praha, 110 00