VNITROBLOCK

“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!” 

Když vstoupíte do Vnitroblocku padne na Vás atmosféra něčeho, co jste v Praze ještě nezažili. Přestože je to mladší sourozenec Kavárny co hledá jméno, je tento prostor naprosto odlišný. Jsou zde samozřejmě prvky, které obě místa spojují, jako jsou například cihlové zdi a různorodý nábytek (a lidé), ale i přes to všechno je duch místa naprosto jiný. Je energičtější, mladší a mnohem metropolitnější. Setkáte se tu s obrovským spektrem lidí, stylů, osobitosti… což je neuvěřitelně osvěžující. Když jsem tak seděla nad šálkem svého latté v signature hrnku, vůbec se mi nechtělo věřit, že tam venku jsou lidé, kteří se navzájem odsuzují kvůli rase, vyznání, orientaci, pohlaví nebo nějakému jinému nesmyslu. Tady to vypadalo, jako by si všichni rozuměli.

Na rozmanitost lidí navazuje i rozmanitost aktivit, které Vám Vnitroblock nabízí. Kromě kávy můžete navštívit tančírnu, pidikino či si večer zajít poslechnout hudbu nebo dát skleničku nebo navštívit nějaké speciální události. A to, co mě oslovilo nejvíce je Signature store. A víte čím si mě produkty mladých umělců a designerů získaly nejvíce? Tím, že mezi nimi byla (kromě jiných neodolatelných kousků) kouzelná powerbanka ze dřeva s vyrytým patronem z Harryho Pottera! (Kde je Harry, tam jsem i já.) Tolik lituji toho, že jsem si ji nepořídila…

Jednoduchá čtvercová okna, oprýskané zdi, stará křesla, nesourodé židle, barový pult nad kterým září spousta světel jak hvězdy na nočním nebi, originální oblečení a doplňky, skvělá káva, lidé, psi, pobíhající šťastní malí človíčci (i ti co sotva mluví), baristé, dobrá hudba, kočárky, spící děti v kočárcích, spící psi, DJský pult, o Vánocích stromek visící ze stropu (skvělé spojení tradice se současností), neodolatelné zákusky, víno, smích, šum lidských hlasů, chaos i harmonie dohromady, úsměvy i zamyšlené tváře – to všechno kolem Vás krouží jak zběsilá tanečnice a vy se nemůžete přestat dívat. Je to nejenergičtější místo, na kterém jsem dosud byla. No a čí obrazy se na takové místo hodí nejvíc? Správně! Talentované Lény Brauner (můj favorit byl ten s lenochodem). Dodávaly do celého toho výbuchu trochu klidu a něžnosti. (Teď už jsou tam zase jiné – vystavovaná díla se pravidelně obmněňují.)

“Hele, vídíš co má támhleten kluk s tou holkou?” Zeptala jsem se kamarádky. “To v tý vysoký skleničce?” “Jo, přesně to myslím.” “No to nevim…” Na chvíli bylo ticho a pak z nás obou najednou vylítlo: “Dáme si to taky.” A daly. A jestlipak Vás napadne, co to bylo?

Nebudu se Vás ptát, jestli jsem Vás přesvědčila k návštěvě, protože Vnitroblock prostě navštívit musíte. 

Zkrátka to první bloudění stálo za to…:) A také nebylo zdaleka poslední. Vnitroblock jsem pak navštívila ještě mnohokrát, v létě na jejich zahrádce, v zimě zase uvnitř, zajít si na přednášku, workshop či spoustu jiných akcí. Každý si najde to své. 

P.S.

Stejně si tu powerbanku seženu!